Cestování

První dny v Kanadě: Po kalíšku slivovice a naháči na Wreck beach

16. 7. 2019, 16:00

Takjo, před dvěmi hodinami jsme přistáli v Kanadě. Trčíme v Montreálu na letišti a čekáme na navazující let do Vancouveru. Máme Working Holiday víza. 

Zatím se mi tu nelíbí.

Letiště nejsou šálek mého čaje. Moc lidi, moc hluku, moc divné energie. Samé skenery, prohrábávání věci, podezíračky, že zrovna vy převážíte ve svém bambuckém másle vybuchující kapalinu.

Vedle mě sedí Kuba a jeho obličej jakoby stále víc a víc napuchoval. Celkem se divím, že ho pustili skrz kontrolu… Taková malá cestovatelská rada pro začátek: nenechte si dva dny před odjezdem popíchat obličej včelami. 

Vancouver poprvé!

Do naší cílové stanice, do Vancouveru, se dostáváme 16. 7. v 22:15. Zpoždění žádné, batohy neztraceny, jetlag jako prase. Kromě pracovních víz tady nemáme nic zařízené. Což je vlastně fajn, protože se nemusíme na nic vázat, ale ubytko na prvních pár dní by nebylo na škodu. Bohužel jsme zasekanci, kterým se nechce nic řešit dopředu, takže hostely v normální cenové relaci jsme propásli. 10k za týden je totiž moc.

Už v Čechách se teda Kuba domlouval se svým kámošem ze Zélandu, Fandou, co je v Kanadě od května, že nás propojí s jeho (bývalou) brazilskou spolubydlící. Má prý volný pokoj. Holčina s námi ale vůbec nekomunikuje, a tak až do poslední chvíle nevíme, jak to bude. 

(Já potřebuji vědět vše hned, takže je asi jasné, jak moc mě to stresuje :D)

Asi ve čtvrt na dvě ráno pro nás přijíždí Fanda se svou přítelkyní Lenkou. Zrovna se vracejí z tripu po Vancouver Islandu, a tak se nabídnou, že nás vyzvednou a hodí na byt. Brazilka se nám sice stále neozývá, ale prý o nás ví a navíc je teď na pár neurčitých dní pryč. Takže proč ne, žejo))

O pár chvil později už pijem na přivítanou slivovici z gigantických skleniček, v bříšku máme teplíčko a spát jdeme před čtvrtou <3 

Working Holiday víza: Co udělat hned po příjezdu?

První den v nové zemi je ve znamení zařizování. V Downtownu během půlhodiny získáváme naše SIN (Social Insurance Number), abychom tu mohli legálně pracovat a měli pořešené daně atp. Na úřadě nás obsluhuje neskutečně milá Asiatka a my jsme teda na oplátku taky neskutečně milí. Fakt. 

Asiatů je tu mimochodem asi tak 4516789, všichni pracují ve finančnictví, v realitách, a nebo na úřadech. Pár z nich tu má klasické obchůdky a bistra.. Velký příliv Asiatů – především Číňanů – je jedním z důvodů, proč je bydlení ve Vancouveru tak vesmírně drahé. Zkoupili nemovitosti a pak se často už nikdy neukázali, což způsobilo, že pro střední třídu je téměř nemožné mít vlastní bydlení. Takže jo, Praha je ještě dobrá 😀

Vancouver je obecně rájem imigrantů, údajně hned po Torontu, je procentuálně druhé nejmultikulturnější město světa. 

Když jsme si zařídili SIN, zamířili jsme do banky otevřít si bankovní účet – je fajn mít o tom něco načteno, ať člověk ví, která banka má pro backpackery nejvýhodnější podmínky; ideálně se přidat do Facebookových skupin (Češi a Slováci v …, atp.) a vysosat co nejvíce informací od ostatních cestovalů, většinou tam jsou v pohodě lidi a dobře poradí. My jsme si vybrali CIBC, první rok vedení účtu je zdarma, a jejich bankomaty jsou hojně rozhozené po celé zemi. 

Takže jsme naklusali do banky a o 45 minut později už seděli s naším osobním (:D) bankéřem a řešili tyhle seriózní věcičky!

Náš bankéř byl (opět) hrozně milý Ind. Small talky mi fakticky nejdou, ale Kanaďani v nich excelují (což jsem pochopila už při návštěvě Kanady letos v lednu). Navíc vám familiárně tykají, a tak se cítíte jak na kafíčku a ne jako ve formálním prostředí banky. Bavili jsme se o českých knedlících, o cestování, o francouzštině a semtam i o bankovním účtu 😀

(Jo a nezapomenout, že při zřízení SINu i bankovního účtu po vás chtějí kanadskou adresu. My dali tu, kde pobýváme tenhle první týden. V reálu to prý moc nehrotí, takže nevadí, že plánujete cestovat a být třeba úplně jinde – jen bych se o tom raději nezmiňovala :D)

Naze a blaze

Večer byl super. 

Fanda s Lenkou nás vzali na pláž. V liquor storu jsme koupili pár sixpacků (nikdy nevíte, takže jsme jich vzali raději víc, žejo) a dojeli na Wreck Beach. Ono se v Kanadě nemůže pít na veřejnosti, a dokonce je i hodně míst, kde se nesmí kouřit – zato hulit třeba jo 😀 Nicméně, na Wreck Beach se tyhle věci očividně moc neřeší. Na začátku je plno signs s výstrahami a upozorněními, že tato pláž je `clothing optional beach`, kde musíte ctít soukromí ostatních, takže blbě čumět je zakázáno. Stejně tak focení a natáčení lze pouze se svolením dané osoby. Takže jo, co je psáno, to je dáno!

Samotná pláž je hrozně krásná, bílý písek a okolo husté džungloidní lesy (jo, fakt vypadají džungloidně). Za dobré viditelnosti z ní vidíte i blízké hory! Nebylo tam přelidněno a i když dost foukalo a bylo kolem 20ti stupňů, přeci jen jsme potkali pár skupinek nudistů. Jeden polonaháček – nahoře triko, dole bez – sbíral po pláži plechovky na zálohu a další se zase opalovali. Za nejoblíbenějšího nudistu jsme si zvolili frajerského dědu, který si udělal nejmíň 25 selfieček a bezesporu si dával záležet, ať jde na fotce vidět fakt všechno <3 

Kolem nás se protočili i dva rangeři, ale ani jeden z nich náš pivní dýchanek nijak nehrotil. Po západu slunce jsme se vyškrábali nahoru zpět k parkovišti a do budoucna si stanovili plán, tedy že musíme objevit značku kanadského piva, které nám bude chutnat.

P. S. Zadejte si do google `Wreck beach` a koukejte na bizarní obrázečky ))

Domove

Dneska žádný vzrůšo nebylo, Lenka s Fandou odjeli na horo-roadtrip do Banffu, tak jsme se rozloučili. A my jsme pak celý den hledali ideální auto, v kterém bychom alespoň první dva měsíce bydleli. Nebudu kecat, vybrali jsme si asi nejhorší dobu ke koupi auta. Sezóna běží a nabídek je fakt pramálo 😀 Ale co, my máme snad vždycky velký štěstí, takže to určitě klapne)) Zítra k nám mají přijet němečtí backpackeři, co prodávají svůj domeček na kolech, tak snad nás jejich camper van opravdu nadchne.

Čím dřív, tím líp – ať můžeme do hor!

3 komentáře

Zanechat Odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *