Publikováno s dvou až tříměsíčním zpožděním. Je těsně po půlnoci a právě koukám na IG jedné holky. Koukám, jak cestuje po celém světě. Na všechny země, které projela. Na krásný fotky, které pořídila. Pročítám si ty závidění-hodné popisky a pomyslím si Wow, tohle chci. To mi trvá ale jen vteřinu. Uvědomím si, že tohle vše jsem už měla, že tohle vše jsem zažila a ono mě to stejně neudělalo šťastnou. Na malou chvíli ano, ale v delším horizontu mi to nestačilo. Proč? Tenhle článek nepíšu, abych si stěžovala. Je to článek, který jsem si v minulosti měla přečíst, ale žádný takový nikde nebyl. Vzniká proto, abych si pamatovala, že to,…