-
Když všichni spí
Nejlíp se mi píše v noci. V době, kdy už všichni spí. Jakoby obrysy v mé mysli konečně nabíraly těch správných tvarů a já viděla mnohem jasněji než za světla. V noci chytám tu správnou flow. Jsem noční sova, odvždy. – Jenže já tu psací flow už delší dobu nemám. Semtam se mi to stává, je to holt takové období. Někdy delší, jindy kratší. Jakoby se mi do mysli usadila jakási podivná mlha a já přes ni neviděla na další písmena, slova. Neuměla správně pojmenovat své pocity, názory. Nenalézala vhodná témata a … Nevěděla, jak dokončit většinu vět. – Vždycky jsem z toho neurčitým způsobem nešťastná, přijdu si méněcenná a…
-
Deníky
Četla jsem si své staré deníky. Včera i minulý týden. Plakala jsem u nich. Bylo to silný. Některý věci jsem si ani nepamatovala. Zase jsem je vytěsnila. Všechny ty zkažený lásky, zpackaný vztahy, známosti na jednou noc, alkodrogový výlety, pocity bezmoci, smutku, deprese. A té úzkosti, co v nich bylo, těch zkrácených dechů, dušení se, zvracení, velké černoty a ještě větší nicoty. Potřeby bezpečí a domova. A nakonec i smrti, obří nenávistí a strachu. 1. 6. 2018, 00:39 Chci zase nebýt. Rozplynout se a nebýt. Jen tak. A zase chci vypnout svět. Tak moc si přeju vypnout svět. Kde je to tlačítko na vypnutí světa? Vypni se, prosím. ~~~ 10.…
-
Johnny na chatě
31. 10. 2020 Pritel od mamky hraje na kytaru shrbenej. Jako by se te kytare klanil. Oblicej ma cely sevreny. Soustredi se jen na tu jedinou vec na svete. Ne na to hrani. Ne na tu pisen. Na kytaru. Absolutni pozornost. Jednota. 1 + 1 = 1. Konecne vim, co to znamena. Az doted jsem to vlastne nechapala. Vubec. Absolutne jsem nevedela, ktera bije. Johnny a on. I will keep myself. Bolest.
-
Únosy do neznáma
22. 10. 2020 Klepal na mě pán. Hrozně mi bušilo srdce. Koukala jsem kukátkem a bála se, že když otevřu dveře, vytáhne zbraň a vezme si mě jako rukojmí. Byl to soused. Ta ŠKODA Yetti, to je vaše? Achjo, beztak zas parkuju jak idiot. Ano, ano, ta je moje. No, tak máte píchlý levý pneumatiky. Obě. Parkuju vedle vás. Cože, jakže? Obě? Cože, jakže? To mi je někdo propíchnul? Nechápu. Aha… Hm… Děkuju moc. Já to hned půjdu zkontrolovat.
-
Nálety slunéček sedmitečných
22. 10. 2020 Je podzim a jsou přemnožená slunéčka. V bytě jich máme desítky. Hlavně kolem oken z jižní strany. Tam, kde svítí sluníčko se slunéčka slézají nejvíce. Vždycky, když je vezmu mezi prsty, abych je vyhodila ven, počůrají mě. Já pak smrdím a googlím si, jak moc blbý je, že mě jich počůralo 20 za sebou.
~ píšu ~
