Kristýna,  Myšlenky

Když všichni spí

Nejlíp se mi píše v noci. V době, kdy už všichni spí.

Jakoby obrysy v mé mysli konečně nabíraly těch správných tvarů a já viděla mnohem jasněji než za světla.

V noci chytám tu správnou flow. Jsem noční sova, odvždy.

Jenže já tu psací flow už delší dobu nemám. Semtam se mi to stává, je to holt takové období. Někdy delší, jindy kratší.

Jakoby se mi do mysli usadila jakási podivná mlha a já přes ni neviděla na další písmena, slova. Neuměla správně pojmenovat své pocity, názory. Nenalézala vhodná témata a … Nevěděla, jak dokončit většinu vět.

Vždycky jsem z toho neurčitým způsobem nešťastná, přijdu si méněcenná a mám v sobě ještě větší bordel než obvykle. Jindy se totiž léčím psaním. Psaní je pro mě terapií, a když mi psát nejde, tak…

Stává se mi to tehdy, když zapomenu, kam v životě směřuju. Když nevím, co je můj cíl, tak nakonec ani nevím, jak psát. A když si něco nedokážu zracionalizovat, pochopit, poPSAT, nedokážu se s tím ani vypořádat, a už vůbec ne vyřešit.

Jsem v kruhu.

Takový to, když máš odpověď na jazyku, ale ne a ne si na ni vzpomenout.

Zanechat Odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *