-
Ať je Ti lehce
Tati, nevím, kým bych bez tebe byla. Ale vím, kým jsem, díky Tobě. Děkuji Ti za vše. Jsi tady, i když nejsi. Cítím tě. Pomáháš mi. Vím, že mě držíš, když se lámu. Vím, že jsi se mnou, ať se děje, co se děje. Vím, že bys byl na mě pyšný. Vím, že tě to vše mrzí, ale zároveň vím, že víš, že já pochopila. Bylo to tak, jak to být mělo. A je to tak, jak to být má. Nechť je Tvé dušičce krásně. Lehce. Zasloužíš si to. Jsem Ti obrovsky a upřímně vděčná. Napořád. Na viděnou doma.
-
Nikdy nebudu dost dobrá
Je hrozně, doopravdy hrozivě, zajímavé, že i když jsem si vypilovala jemnoschopnosti, které jsem u ostatních obdivovala, když se jedná o mě, neumím je zaslouženě ocenit. Nedokáži je hrdě a pyšně vykřičet do světa a stát si za nimi. Naopak se shazuju a … Dneska mi to přišlo při terapii. Otevřela se mi hlava od vrchních zubů až po korunku hlavy a začaly vylétávat všechny negativní domněnky a přesvědčení, které o sobě mám. Nejdříve jedna po druhé poletovaly v meziprostoru, po chvíli se jedna po druhé proměnily v malý vír. Až nakonec těch vírů bylo opravdu hodně. Odlétávaly pryč a zůstávaly tam jen malý zbytky. Malý oštěpky. Odšťouchávala jsem je…
-
Ahoj, Kanado
Září 2021 Je to zajímavý. Mám plnou paměť v mobilu, a tak si dělám pořádek… První (nepřetahnutý) fotky se datují od začátků v Kanadě 7/ 2019. Jak jsme dojeli do Vancouveru, sháněli auto, koupili zrezlou dodávku, která nás sice dost potrápila, protože to byla totální šunka, ale nakonec s náma vydržela celou Kanadu a ještě dál. Přes dokonalý roadtrip, kdy jsme bezmála čtvrt roku bydleli všude a nikde, ale vždycky v našem bílém Chevym * Projeli jsme několik kanadských provincií křížem krážem a dokonce to dotáhli až na Aljašku. Ta videa a fotky z toho období miluju. Byly to nejúžasnější a nejskvělejší časy. No a pak přichází zima. Fotky a videa s…
-
Nelpění je klíčem
7. 1. 2021 Jsme spolu vic nez 4 roky a nekdy me tak seres, ze bych kolem sebe hazela taliri a triskala sklenickami o steny (nejlip i o tebe). Mame to vselijaky, ale urcite ne stale ruzovy. Vzdycky ale vim, ze jsi to nejlepsi, co me kdy potkalo a za nic na svete bych te nevymenila. A taky mi cas od casu kupujes povidlovy kolacky a to ja cenim. Nikdy jsem se necitila vdecnejsi. Zivotu. Ze mi te prihral. A nasim dvou kamaradum, ze nas dali dokupy. Ses top a hot a chci te uz na furt 😀 #dekuju … 5. 11. 2021 Jsme spolu 5 let. A jsme spolu…
-
Srpen21
Tuhle fotku mam mega rada. Nevim, cemu se tam takhle moc smeju, ale pamatuju se, ze to bylo uprimny. Opravdu moc. Od srdce. Nekdy na konci cervna 2021 jsem splnila posledni zkousku a ziskala certifikat instruktora jogy. Dostaly jsme prenadherny feedback na nasi zaverecnou lekci a byla jsem plna vdecnosti a pokory. ~ To ja jsem casto, ale v ten den jsem jimi překypovala. ~ Byla jsem na nas vsechny pysna. Byla jsem na sebe pysna. Mnohem vic nez po maturite, a dokonce i vic nez po statnicich 😀. Myslela jsem, ze to naplno a dopodrobna vyrvu do celyho sveta, ale to se nekonalo. Asi to potrebovalo uzrat 🍏. … Na zacatku kurzu nam…
-
Cokafe zápisky
7. 1. 2022 Okay, vesmíre, dík, chápu. Nebo nechápu. Nebo nevím. Ale je značně vtipný, kdo zase prošel dveřmi kavárny. Je tedy asi jedno, jestli se jedná o toxickou neznámou ženu, anebo o toxického známého muže, který si hraje na něco, co není, ani jeden typ člověka, ve svém životě nechci. Ano, naučili mě. Ale víckrát se s nimi setkat nepotřebuji. Ale víš co, asi je to normální, potkávat se s těmito lidmi. Tak to někdy holt bývá. A asi to je normální, je jen na nás, jakou odezvu zvolíme. Ignoraci. Nasranost. Klid. Vděčnost. Neutralitu. Je to proces. Chce to čas. Jako všechno. A jako všichni. Všichni potřebují čas. Na…
~ píšu ~
