Měli jsme na chatě myš. Měli. Už je mrtvá. Pacička se jí chytla do pasti a celou noc se z ní snažila dostat. I když past byla pod skříní, myš se doplazila až pod metr vzdálený stůl. Pod stůl, na kterém nyní píšu. Všude kolem ní byly bobky, a když jsme ji ráno našli, ještě…Continue reading Myš
Rubrika: Štěky
Plodný noci, krušný rána
Kdybych někdy napsala knihu, je dost pravděpodobný, že po čas psaní bych spávala celý dny a těsně před půlnocí ožívala a začínala psát. V té době se u mě toho totiž rodí nejvíc.
Ztraceno v překladu
Ztratila jsem se v překladu. Zas a znova. Prožívám dvě podivná podobenství. Ani jedno se předchozí zkušenosti vnějšího světa nepodobá, ale můj vnitřní svět to vůbec nezajímá. Protože duše bolí dost podobně jako tenkrát. Jen ne tak intenzivně. Naštěstí. Vlastně tomu vůbec nerozumím. Přirovnala jsem to k ukončení vztahu nevztahu s toxickým týpkem. A pak…Continue reading Ztraceno v překladu
Výlet do Pohodářova
Potřebujete: Lampičku se žlutým světlem ? Lampičku s bílým světlem JBL ? Holčičí playlist ? Epsomskou sůl Magnosolv ve vinné skleničce ? Vapík Instantní štěstí a CBD ? Masku od Kvitok (nebo jinou přírodní nádheru) Horkou vanu ? Aspoň 45 minut … “Your Spanish lullabyyy La isla bonitaaa” “Ba-ya-ya, ba-da-da-da-da-da, ba-ya-ya” Myslím, že jsem objevila nejprocítěnější písničku. Znám ji dlouho, hrála…Continue reading Výlet do Pohodářova
Jsem pohodářka no. 1
Těsně před osmou ráno stojím na hlučínských schodech za pivovarem. Mám tam sraz s holkama. Jako každé ráno. Déšť nedéšť, zima, nezima. Cígo, pokec, trocha optimismu a pomalu vstříc dalšímu dni. … Tam to asi začalo. Na gymplu. Stylizace do pohodářky. Pohodové holky, kterou má každý rád. Holky, co nic neřeší, z každé párty odchází…Continue reading Jsem pohodářka no. 1
Zrcadlení
Ale ona přece vůbec neumí psát! Jak zrovna ona může vést úspěšný blog, jak může přispívat do časopisů, jaktože píše knihu? To jako lidi opravdu zajímá? Vždyť ona pořádně procestovala jen jednu zemi! Předtím byla jen umělá pipi, co ani nevěděla, co znamená bivak. Jak o tom může dělat přednášky? Jak si na tohle může…Continue reading Zrcadlení
Klub přátel Nevím
Jsem zakladatelkou pomyslného klubu přátel Nevím. Patří zde všichni, kteří velmi často neví. A tápou. A přemýšlí. Neví, kam směřují, neví, co je jejich poslání, neví, co chtějí dělat za práci, protože ta stávající je už nenaplňuje, ale nějak neví, kam se vrtnout dál. Neví. Jsou v prdeli. Sami ze sebe. Ne z okolností, protože…Continue reading Klub přátel Nevím
Když všichni spí
Nejlíp se mi píše v noci. V době, kdy už všichni spí. Jakoby obrysy v mé mysli konečně nabíraly těch správných tvarů a já viděla mnohem jasněji než za světla. V noci chytám tu správnou flow. Jsem noční sova, odvždy. – Jenže já tu psací flow už delší dobu nemám. Semtam se mi to stává,…Continue reading Když všichni spí
Johnny na chatě
31. 10. 2020 Pritel od mamky hraje na kytaru shrbenej. Jako by se te kytare klanil. Oblicej ma cely sevreny. Soustredi se jen na tu jedinou vec na svete. Ne na to hrani. Ne na tu pisen. Na kytaru. Absolutni pozornost. Jednota. 1 + 1 = 1. Konecne vim, co to znamena. Az doted jsem…Continue reading Johnny na chatě
Únosy do neznáma
22. 10. 2020 Klepal na mě pán. Hrozně mi bušilo srdce. Koukala jsem kukátkem a bála se, že když otevřu dveře, vytáhne zbraň a vezme si mě jako rukojmí. Byl to soused. Ta ŠKODA Yetti, to je vaše? Achjo, beztak zas parkuju jak idiot. Ano, ano, ta je moje. No, tak máte píchlý levý pneumatiky.…Continue reading Únosy do neznáma