Měli jsme na chatě myš. Měli. Už je mrtvá. Pacička se jí chytla do pasti a celou noc se z ní snažila dostat. I když past byla pod skříní, myš se doplazila až pod metr vzdálený stůl. Pod stůl, na kterém nyní píšu. Všude kolem ní byly bobky, a když jsme ji ráno našli, ještě…Continue reading Myš
Tíha
3. 9. 2021 Někdy si říkám, že když se rozdával talent na pečení a sklony k depresím a úzkostem, musela jsem si poplést řady. 8. 9. 2021 Nesnáším mouchy. Sedají na hovna a na mrtvoly zvířátek. Jedí a vysávají poslední zbytky života. Když jsem otevírala náš kompost, co máme za oknem, vyletělo bezmála 20 much.…Continue reading Tíha
Vděčnost
Jsem neskutečně (nejogínská Kristýna by napsala ‘kurevsky‘ ?) vděčná za každého člověka, co se přihlásí na mou lekci. Nejméně jednou za den se dívám do přihlašovacího systému a když vidím, že mi tam naskočil další člověk, rozsvítí se mi oči, a nahlas si začnu srandovně a naoko pyšně říkat: “Šest lidí. Na mě se přihlásilo šest…Continue reading Vděčnost
Deeva
Na neoficiálním jóga certifikátu mám napsáno Kristýna Deeva Černá. Deeva [Dívā] je mé duchovní jméno. Měli jsme si vybrat takové, které s námi na nějaké úrovni rezonuje. Ať už jeho samotná vibrace, význam či cokoliv jiného. Všichni z naší skupiny si postupem času vybrali svá jména. My pokaždé oslavili jejich nové zrození a od té doby jsme…Continue reading Deeva
Plodný noci, krušný rána
Kdybych někdy napsala knihu, je dost pravděpodobný, že po čas psaní bych spávala celý dny a těsně před půlnocí ožívala a začínala psát. V té době se u mě toho totiž rodí nejvíc.
Druhá lekce jógy
17. 8. 2021 Dneska jsem vedla svou druhou lekci ??♀️??♀️. Rada bych napsala, jak to bylo skvely a naplnujici, a jak jsem byla nacitena na sebe a na sve telo, ale zaroven a predevsim na vsechny ‘sve’ jogujici a dokazala sjednotit totalne rozlisne energie, ale bohuzel to tak nebylo ?. Tri minuty pred zacatkem me…Continue reading Druhá lekce jógy
Slova, táta a minulé životy
pouze zdánlivě nesouvisející. vše je totiž propojené. 22. 6., CoKafe DOV Přijde mi, že jsem plná slov, ale když mám u sebe konečně papír… Slova nepřichází. Souvislé věty nevytvářím a jsem ve velkém útlumu. Kde začít? V tichu je odpověď. V uvnitřnění se. Jsem zase na začátku. A žádný jakoby. Já jsem na začátku. Bojím…Continue reading Slova, táta a minulé životy
Ztraceno v překladu
Ztratila jsem se v překladu. Zas a znova. Prožívám dvě podivná podobenství. Ani jedno se předchozí zkušenosti vnějšího světa nepodobá, ale můj vnitřní svět to vůbec nezajímá. Protože duše bolí dost podobně jako tenkrát. Jen ne tak intenzivně. Naštěstí. Vlastně tomu vůbec nerozumím. Přirovnala jsem to k ukončení vztahu nevztahu s toxickým týpkem. A pak…Continue reading Ztraceno v překladu
Jóga
4. 6. 2021 Mam za sebou posledni z povinnych hospitacnich lekci, poprve jsem si dala aero jogu a malem jsem odpadla, jak to bylo bozi. Je to svobodny a kreativni, muzes si delat, co chces, ale taky musis byt doopravdy moc vedoma. Citis jako bys fakt litala, ale zaroven te objimal ten nejbezpecnejsi kokon na…Continue reading Jóga
Červánky
Táhne mě to na louku. Vyběhnout si do půlky kopec, být v přírodě a koukat na červánky. Oblíkám si maskáčovou bundu po tátovi a vyrážím. Po cestě mi přichází, že bych měla vylézt až nahoru. Mám plné břicho, ale stejně volání následuji. Přemýšlím o taťkovi, o znameních a o všech změnách, kterými v poslední době…Continue reading Červánky