Není to vždy jednoduchý. Být s někým. Sdílet s někým. Všechno. Ale pak přijdou dny, kdy se dojímám už jen z toho, že je. Pořád – mi – po – boku. I když se někdy nesmyslně pohádáme, v duchu okolo něj házím talíře a skleničky – ale nikdy ne ten oblíbený vesmírný hrníček, protože ten bych nehodila ani v představách – pořád spolu jsme. Fakt v tom dobrým, i v tom zlým. Žádný klišé, realita. Tak, jak to má být. Mám radost, že už přes 1500 dní vím, že se na něj můžu spolehnout a ještě větší, že on zase na mě. Zná moje bolístky, moje ups and downs, a…

6. 1. 1:13 poznali jsme se na stepana, uz vice nez pred ctyrmi lety. ja byla v depce a ty ses furt smal. ne mne, ale spis proto, ze ses na vanoce na otocku doma, vidis sve kamose, pijes dobry cesky pivo a balis si levny cesky ciga. vlastne jsme si prvne ani nepadli do oka, ale najednou bylo tri rano, ja uz nemela zadny penize, autobusy nejezdily, a tak jsi me vzal k sobe domu. hlavne pocestne a tak, haha. den nato jsi mi napsal, jestli nechci zitra na hory. a ja, ze teda jo a v kolik jedem. prijel jsi o 4 hodiny pozdeji – v tomhle ses…