-
Meraki, kousek sebe
Asi mám čumět do blba. Přišla jsem tady psát a zas mi to nejde. Neumím psát na povel, to víme. Neumím psát na místě, kde se necítím stoprocentně v soukromí. Tak budu psát, ťukat do klávesnice a doufat. Doufat, že to chytnu. Že se do toho dostanu. Do flow. Že přestanu řešit okolí (které si mě stejně nevšímá, ale mi přijde, jak bych byla pod reflektorem. Já a moje slova. Já a moje prsty na klávesnici). Vždy. Okay, ne vždy, ale často si představuju, jak usednu za počítač a prsty se mi rozeběhnou až vznikne při nejmenším velmi kvalitní kniha. Tak, jak to bývá ve filmech. Z těch pekel, který…
-
Letní tíha
Tohle cely leto je protkano jakousi neuchopitelnou tezkosti. Prijde mi, ze snad vsichni zazivaji hodne tezky obdobi. Ja jen vim, ze se v tom svym nedokazu poradne zorientovat. Na jednu stranu jsem nikdy nebyla stastnejsi ~ diky E. ~ na stranu druhou jsem …Porad se snazim najit to neco, co mi vlastne je, co se mi vlastne deje. A jo, jasne, na povrchu vidim, ze se staly sracky. Od ukradeni auta pres absolutne nepochopitelnyho najemnika, co mi vyhrozoval, ze mi necha tect nekolik dni teplou vodu (wtf) az po dalsi srandy… Ale ten kor o tomhle neni. Ten je asi o mem celkovem nenaplneni. Necasu pro sebe. O nevyuzitym potencialu. O tom, ze…
-
David Bowie ve světě oříšků
V roce 2016 jsem se silene zamilovala do Itala. Byl v Praze na Erasmu a nekolik mesicu jsme se vidali. Zacalo to v unoru v hipsta baru na Vinohradech, kde tenkrat poradali tribute Davidu Bowiemu – ten par dni predtim zemrel. Nase prvni rande si moc dopodrobna nepamatuju. Dozajista jsme hodne pili a jeste vic si rozumeli. Ve tri rano jsme skoncili na Narodce v dalsim baru na Latino Erasmus party. Ja, Vitto (tak se muj Ital jmenoval) a obrovska banda jeho italskych kamosu a kamosek. Bylo to na me moc. Moc neznamych lidi, kteri se chteli druzit, moc svetel, ktera mi vypalovala oci a moc hudby, ktera se mi…
-
Máslo na hlavě
Vsimate si, jak agresivni reakce vzbuzuje prohlaseni ‘Nechci mit deti‘? Samozrejme ne u vsech a vzdy, ale velmi casto. Prijde mi, ze jednim z duvodu je jakasi ~ zavist ~. Zavist, ze bezdetni maji svobodu. Svobodu volby, svobodu casu. Svobodu spanku. Trochu jsem se ted pristihla u jednoho videa ‘ezo’ influencerky, kde vypravi o energetickem portalu aka jarni rovnodennosti v kombinaci s novolunim atd. Vybizi, abychom si udelali ritual, zvolili zamer, zbavili se vseho nepotrebneho a tak dal, a tak dal. Mou prvni reakci bylo odsouzeni ala ‘aha, na to mam tak cas.‘ Jenomze – zaprve, jen my si volime nase priority, na co si ten cas udelame. A za…
-
První jarní den
Kdyby vsechny noci a dny byly takovy mordor jako ten dnesni, tak asi kapituluju. Akorat, ze v materstvi se kapitulovat neda. To proste zatnes. A jedes 😀 A kdybych neprozila tak hezky vikend, z kteryho nyni muzu cerpat, tak se asi slozim. Takhle jsem jen extremne unavena, oci se mi zaviraji za chuze a jsem uplne uplne mimo. Elvi asi cetla muj vcerejsi post ala ‘mnohem vic se szivame’, aby mi ukazalo, ze tomu tak jeste uplne neni 😀 No co, bude zas lip. Krasny prvni jarni den i vam *
-
Drobeček
Konec sestinedeli je za rohem a s malou jsme se mnohem vice szily. Je pry furt strasne malinka, ale v mych ocich vyrostla tak rychle jak nikdy nikdo. Miluju ji tak moc prirozene a bez turbulenci, ze to nechapu. Hormony slapou nadherne. Ma nejsametovejsi hlavicku a ty nejdelsi prstiky. Na rukou i na nohou. Voni jako vanocni cukrovi. Vanilkove rohlicky s lineckym . Denodenne se pozastavuju, jak jsme mohli stvorit neco tak bezelstne nadhernyho. Ma nekolikahodinova bdela okna ~ kazdy den Zatim razi heslo *kontaktni spanek nebo zadny spanek*. S jednou rukou zvladam uz vsechno. Kazdopadne satek konecne neni nejvetsi nepritel a dokonce v nem vydrzela i venku! Hopsani opravdu pomaha. Uz…
-
Jaro
Chodim tak na stopadesat prochazek tydne. Neskutecne dekuju prozretelnosti, ze se mala narodila v unoru – v brane do jara – a ne treba v rijnu. Asi by me strelilo. Takhle se prodluzuji dny, teploty stoupaji a uz to neni takova depka. Ale jako stejne.. neni to zadna hitparada 😀 kazdy den si vedome drzim prostor. Jo, sama sobe. Abych se nezlomila, nepadla unavou a nezblaznila se z detskyho place, ktery rve srdce, ale bohuzel i usi. Prdiky, kakani, reflux, spurt, prsooo. Tyjo. Nekde jsem cetla, ze pri kojeni se vyplavuji stejne hormony jako pri orgasmu. Rikam si, ze autorka clanku asi nikdy nemela poradny orgasmu. Anebo mi ty kojici…
-
Měsíc mámou
Zrovna sedim na lavicce, sviti slunicko, ve vzduchu je jaro, ve mne kafe a oriskovy rohlicek, kocarek vedle me. Na pohled idylicky, v realu az tak ne. Jsem mamou jeden mesic a jeden den. Cas uz pres mesic jakoby neexistuje, mozek mam vymlety – predpokladam, ze jeste ne vykojeny..? – a priznavam, je to mazec. Mnohem mensi, nez jsem si predstavovala. Ale taky uplne jiny, nez jsem si predstavovala. Mala je bozi, je nadherna a cista dusicka. Miluju ji tam a zpet, dej se, co dej. Miluju byt jeji mamou, ale materstvi samo o sobe mi semtam dava na frak. Opet musim poznamenat, ze mnohem min, nez jsem si myslela,…
-
Na druhou stranu
Včera jsem měla školu, na dálku. Děkuju, děkuju, děkuju. Zase jsem to napojení cítila. Jinak a odjinud. V harmonii a v síle. Spodek i vršek. A pak jsem po dlouhé době cítila tátu a babičku. Po pravé straně. Jejich podporu a ochranu. Děj se, co děj. Jako by mi předávali vzkaz k porodu, jsme tady pro tebe. … Když se mě někdo zeptá, jak poznám, že vedle mě někdo či něco je, odpovídám, že to cítím. Cítím jinou energii. Věřím, že tuto schopnost má každý, když se dostatečně pročistí a zjemní své smysly. Někdo to má víc dané, tedy jednodušeji přístupné, ale máme to všichni. Tak tomu věřím já… ……
-
Ocenit sám sebe
Stává se vám někdy, že najdete pár let starou fotku a najednou si říkáte, jak moc vám to tehdy slušelo? Přitom v tu danou dobu jste akorát viděli, že tady máte pupínek a tady jedno oko o tolik menší než to druhé (story of my life), do toho divné vlasy a panebože, proč tam stojím jako šulina? Tak přesně toto se mi děje i s mými texty. Dnes jsem si tady pročítala své pár let staré články (oh, jak honosné slovo) a dojímala se, jak skvěle se čtou, a jak dobře to ta autorka (já) vystihla 😀 – egotrip – Je to vlastně dost bizarní. Jako by se člověk v…
~ píšu ~
