• Kristýna,  Myšlenky

    Měsíc mámou

    Zrovna sedim na lavicce, sviti slunicko, ve vzduchu je jaro, ve mne kafe a oriskovy rohlicek, kocarek vedle me. Na pohled idylicky, v realu az tak ne. Jsem mamou jeden mesic a jeden den. Cas uz pres mesic jakoby neexistuje, mozek mam vymlety – predpokladam, ze jeste ne vykojeny..? – a priznavam, je to mazec. Mnohem mensi, nez jsem si predstavovala. Ale taky uplne jiny, nez jsem si predstavovala. Mala je bozi, je nadherna a cista dusicka. Miluju ji tam a zpet, dej se, co dej. Miluju byt jeji mamou, ale materstvi samo o sobe mi semtam dava na frak. Opet musim poznamenat, ze mnohem min, nez jsem si myslela,…

  • Kristýna,  Myšlenky

    Do hloubek

    Nejvetsi spiritualita je kazdodennost. Jednoduchost byti. Aneb jak zni podtitul Bohumila od Veroniky Hurdove: jak slozite je zit jednoduse? … Dlouho jsem v tobe hledala hloubku. Takovou tu prvoplanovou. Velky myslenky, hodne kecu, nesnesitelnou lehkost byti a tak dal. A ted uz to konecne chapu. Hloubka netkvi v prehnanym analyzovani, zabyvanim se vsim moznym, filosofovanim nad zivotem brouka. Prava hloubka tkvi v jednoduchosti.  Vim to diky tobe. Ukazoval jsi mi to celou dobu, od zacatku, co spolu jsme.  Az diky ~ zz ~ jsem to pochopila a ted te konecne vidim ~ zrim. Kdyz mi bylo hrozne, vzdycky jsi mi rikal, ze at se deje, co se deje, stejne zitra…

  • Myšlenky

    Ocenit sám sebe

    Stává se vám někdy, že najdete pár let starou fotku a najednou si říkáte, jak moc vám to tehdy slušelo? Přitom v tu danou dobu jste akorát viděli, že tady máte pupínek a tady jedno oko o tolik menší než to druhé (story of my life), do toho divné vlasy a panebože, proč tam stojím jako šulina? Tak přesně toto se mi děje i s mými texty. Dnes jsem si tady pročítala své pár let staré články (oh, jak honosné slovo) a dojímala se, jak skvěle se čtou, a jak dobře to ta autorka (já) vystihla 😀 – egotrip – Je to vlastně dost bizarní. Jako by se člověk v…

  • Kristýna,  Myšlenky

    Od útěku do tady a teď

    Byla jsem zvyklá na vnímání energií, jemnohmotna. Navazovala spojení se zemřelými dušemi. Uměla komunikovat s tělem ostatních skrz kraniálku; někdy vytáhla bolístku, když vytažena být měla. Stahovala jsem z Akáši, propojovala se s vyššími, přicházely ke mně vize, záblesky minulých životů a mnoho dalšího. V průběhu těhotenství vše pomalu (a tvrdě) usedávalo dolů, na zem. Tak moc na zem až jsem napojení nahoru, na vesmír, přestala cítit snad úplně. Vím, že tady stále je a taky vím, že se mi zase vrátí. Opravdu to vím? Byla to odvždy má přirozenost – přirozenost, kterou jsem dlouho nechtěla přijmout a ještě déle trvalo než jsem s ní dokázala pracovat a začala ke…

  • Kristýna

    Syntéza protikladů

    Ta prozretelnost nahore mi naordinovala tu nejnarocnejsi kombinaci, jakou bych si ani nevysnila. Malem na den presne mi zacala ta nejvetsi skola duchovna ~ zz ~ a jako ten nejparadoxnejsi protiklad skola hmoty, tvorby zivota. A nyni, tyhle dve duality extremu se konecne propojuji primo v mem stredu a ja poprve opravdu citim, ze jsem ve svem tele ~ obrovskou vetsinu casu. Netaha me to nahoru, jemnohmotno vnimam mnohem mene nalehave, a i kdyz jsem tak moc usazena v sobe same, neni to vubec hutne. Prave naopak. Astral je super, mnohem zajimavejsi nez to, co se deje tady na zemi. ~ Stejne je to vse jen a jen nasi PROJEKCI…

  • Kristýna,  Myšlenky

    Artefakty mládí

    Asi je to o pouštění starýho života. Vědomá rekapitulace toho, co jsem doposud zažila, toho, okolo čeho jsem si budovala svou identitu. Jaká jsem byla, kdo jsem byla, kým jsem byla. Už se mi po tom životě ale nestýská. Necítím sžíravou nostalgii, naopak smíření, vděk i určité pobavení se hlásí o slovo. A zároveň těšení, ze přijde něco tak novýho. Život před a život po. Po tom, co se narodíš. Do tohohle světa sic plnýho nepochopení, zla a nenávisti. Ale taky do světa, který je krásný. Ve všech svých proměnách a aspektech. Do světa nabízejícího vše, na co si vzpomeneš. … Pamatuj, velikost stínu je přímoúměrná velikosti světla.

  • Kristýna,  Myšlenky

    Zdroj

    Citim obrovskou potrebu minimalismu. Cim vic toho je, at uz materialne ci toho, co ‘musim’… Citim, jak me to vse zatezkava, jak to potrebuju pustit. Ani ne tak na fyzicke rovine, mnohem spis energeticky.  Nelpet. Nezatezkavat se. Nezatezovat. Se. Dychat. Svobodne. Roztahnout ruce a letet. Tam, kam me to zrovna nejvic tahne. Neutikat, ale poddat se volani. Nasledovat se. Neprehlusovat se povinnostmi, stresem, melkym dechem. Byt se sebou. V miru. S tim, co jsem. S tim, jaka jsem. V tichosti. Za zrakem. V hloubi stredu. Doma. A cerpat z listopadoveho slunce. Nasavat paprsky do sebe. Ukladat si je. Abych k nim mohla pak kdykoliv prijit a nabrat si energii. Zivota.…

  • Kristýna,  Myšlenky

    Těhotenství

    Kazda jsme expertem na sve vlastni tehotenstvi. Prvni trimestr se nesl ve znameni mirne az dost velke fyzicke nevolnosti. Probehlo par psychickych breakdownu ~ ze to prece nemuzu zvladnout, ze vubec nejsem matersky typ ~ ale vetsinu casu jsem de facto chtela jen spat. A tak jsem spala. Vedome vypinala hlavu, abych ji asi pozdeji mohla o to vic nastartovat, haha. Druhy trimestr mi zacalo byt fyzicky dobre. Znovu jsem zacala vest lekce jogy, chodit po horach, trosku cestovat a hazet sve telo do vetsi pohody. O to vic mi ale zacala haprovat psychika. Jak se telo zklidnilo a nic moc ho nebolelo, hlava dostala vetsi prostor. Mela jsem vztek…

  • Kristýna

    Dušička

    15. 5. 2022 Tezko bych vzpominala na obdobi, kdy jsem byla stastnejsi a spokojenejsi. Jsem na sebe mega hrda a uzivam si kazdou sekundu tohohle cistyho zivota v radosti. Mam to totiz sakra vydreny. Bavi me zivot. Bavi me lidi. Bavi me to, co delam. ‘Chces zmenu, tak nou bud.’ … DNES 1. 9. 2022 Tohle je hezký. Hodně hezký. Tento text jsem zrovna objevila v poznámkách v mobilu. Napsala jsem jej 15. května, v den, kdy si dušička řekla, že je už od února ready a patnáctý květen je naprosto ideálním dnem začít se zhmotňovat. V bříšku.

  • Kristýna

    Nelpění je klíčem

    7. 1. 2021 Jsme spolu vic nez 4 roky a nekdy me tak seres, ze bych kolem sebe hazela taliri a triskala sklenickami o steny (nejlip i o tebe). Mame to vselijaky, ale urcite ne stale ruzovy. Vzdycky ale vim, ze jsi to nejlepsi, co me kdy potkalo a za nic na svete bych te nevymenila. A taky mi cas od casu kupujes povidlovy kolacky a to ja cenim. Nikdy jsem se necitila vdecnejsi. Zivotu. Ze mi te prihral. A nasim dvou kamaradum, ze nas dali dokupy. Ses top a hot a chci te uz na furt 😀 #dekuju … 5. 11. 2021 Jsme spolu 5 let. A jsme spolu…