-
Máslo na hlavě
Vsimate si, jak agresivni reakce vzbuzuje prohlaseni ‘Nechci mit deti‘? Samozrejme ne u vsech a vzdy, ale velmi casto. Prijde mi, ze jednim z duvodu je jakasi ~ zavist ~. Zavist, ze bezdetni maji svobodu. Svobodu volby, svobodu casu. Svobodu spanku. Trochu jsem se ted pristihla u jednoho videa ‘ezo’ influencerky, kde vypravi o energetickem portalu aka jarni rovnodennosti v kombinaci s novolunim atd. Vybizi, abychom si udelali ritual, zvolili zamer, zbavili se vseho nepotrebneho a tak dal, a tak dal. Mou prvni reakci bylo odsouzeni ala ‘aha, na to mam tak cas.‘ Jenomze – zaprve, jen my si volime nase priority, na co si ten cas udelame. A za…
-
Jako kráva
Vcera jsem se po dlouhe dobe chovala jak krava. Nekolikrat. Kazdy mame nejaky spatny vlastnosti. Nejnarocnejsi jsou ty, ktery na sobe sami nemame radi. V tom lepsim pripade se s nimi ‘aspon’ snazime pracovat (nikoliv je odmitat). Mou prirozenosti je velka popudlivost, urpustnost a prudkost az agrese. Na prvni dobrou tak nepusobim. Hodne lidi me oznacuje za eterickou klidnou dusicku. Pritom to je spis neco, na cem dnes a denne pracuju. Sic nerekla bych, ze mi to neni prirozeny, ale spis je hodne narocny se k tomu pod vsim tim nanosem zas a znovu dostavat a udrzet si to. Vcera jsem zabruslila do svy vyslapany cesticky vybusnych reakci. Reakci, kdy…
-
První jarní den
Kdyby vsechny noci a dny byly takovy mordor jako ten dnesni, tak asi kapituluju. Akorat, ze v materstvi se kapitulovat neda. To proste zatnes. A jedes 😀 A kdybych neprozila tak hezky vikend, z kteryho nyni muzu cerpat, tak se asi slozim. Takhle jsem jen extremne unavena, oci se mi zaviraji za chuze a jsem uplne uplne mimo. Elvi asi cetla muj vcerejsi post ala ‘mnohem vic se szivame’, aby mi ukazalo, ze tomu tak jeste uplne neni 😀 No co, bude zas lip. Krasny prvni jarni den i vam *
-
Ocenit sám sebe
Stává se vám někdy, že najdete pár let starou fotku a najednou si říkáte, jak moc vám to tehdy slušelo? Přitom v tu danou dobu jste akorát viděli, že tady máte pupínek a tady jedno oko o tolik menší než to druhé (story of my life), do toho divné vlasy a panebože, proč tam stojím jako šulina? Tak přesně toto se mi děje i s mými texty. Dnes jsem si tady pročítala své pár let staré články (oh, jak honosné slovo) a dojímala se, jak skvěle se čtou, a jak dobře to ta autorka (já) vystihla 😀 – egotrip – Je to vlastně dost bizarní. Jako by se člověk v…
-
Od útěku do tady a teď
Byla jsem zvyklá na vnímání energií, jemnohmotna. Navazovala spojení se zemřelými dušemi. Uměla komunikovat s tělem ostatních skrz kraniálku; někdy vytáhla bolístku, když vytažena být měla. Stahovala jsem z Akáši, propojovala se s vyššími, přicházely ke mně vize, záblesky minulých životů a mnoho dalšího. V průběhu těhotenství vše pomalu (a tvrdě) usedávalo dolů, na zem. Tak moc na zem až jsem napojení nahoru, na vesmír, přestala cítit snad úplně. Vím, že tady stále je a taky vím, že se mi zase vrátí. Opravdu to vím? Byla to odvždy má přirozenost – přirozenost, kterou jsem dlouho nechtěla přijmout a ještě déle trvalo než jsem s ní dokázala pracovat a začala ke…
-
Syntéza protikladů
Ta prozretelnost nahore mi naordinovala tu nejnarocnejsi kombinaci, jakou bych si ani nevysnila. Malem na den presne mi zacala ta nejvetsi skola duchovna ~ zz ~ a jako ten nejparadoxnejsi protiklad skola hmoty, tvorby zivota. A nyni, tyhle dve duality extremu se konecne propojuji primo v mem stredu a ja poprve opravdu citim, ze jsem ve svem tele ~ obrovskou vetsinu casu. Netaha me to nahoru, jemnohmotno vnimam mnohem mene nalehave, a i kdyz jsem tak moc usazena v sobe same, neni to vubec hutne. Prave naopak. Astral je super, mnohem zajimavejsi nez to, co se deje tady na zemi. ~ Stejne je to vse jen a jen nasi PROJEKCI…
-
Žití života
Někdy mám tendence přehánět, ale v tomto případě ten čas, který jsem strávila výběrem dětské matrace, dost možná ještě podhodnotím. Jak tak počítám, dokupy to dělá zhruba 15 hodin, které mi již nikdo nevrátí :D. Nemálo jsem se do výběru ponořila, samozřejmě zabrousila do Facebookové skupiny Svět non-toxic (nejedu si non-toxic, ale snažím se jít někde uprostřed, kde mi to vyhovuje – což se s matrací holt nepodařilo, hah) a už jen samotným čtením jsem se zadusila výčtem nejen karcinogenních látek, které v uzavřeném prostoru teprve chytají grády. S efektem chemického koktejlu jsem samozřejmě také obeznámena, takže jakože fuj, ble, to nechceš. Do toho jsem brouzdala po internetu a zjišťovala…
-
Hlína
Snažím se najít kurz keramiky, kurz točení na kruhu. Chci, aby se mé ruce zabořily do hlíny a tvořily. Když jsem byla malá, keramika mě bavila ze všech kroužků asi nejvíc. Hlína je země. A já zemitost potřebuju. Včera jsem běhala po lese bosá. Šla jsem na houby, žádný nerostou, a to v sobotu tak moc pršelo, ale předtím bylo obrovský sucho. To je zase pravda. No a ten les, ta země pokrytá mechem, jehličím, borůvčím, semtam blátem… to bylo krásný. Tak moc. Četla jsem, že uzemňování snižuje záněty v těle i stres, zklidňuje nervový systém… A taky mi pak bylo přítomně. Ne, že by mi předtím bylo nedobře, ale…
-
Intimita
Odhalit naše pravý já. To je podstata intimity. Ne nahota, ne sex, ale ukázat, kdo doopravdy jsme a doufat, že ten druhý to ustojí, neuteče a třeba s námi bude chtít strávit neurčitou dobu. Ať už jako pravý přítel či jako romantický partner. Co když ale my sami nevíme, kdo vlastně jsme? Co když se bojíme podívat se dovnitř sebe? Co když my sami máme největší problém vydržet sami se sebou? Jak pak můžeme chtít, aby někdo posečkal s námi? Stojím si za tím, že nejdůležitější je vztah k sobě a práce sama na sobě. Když jsme sami se sebou ~ v míru, v klidu a v radosti ~ z…
-
Cokafe zápisky
7. 1. 2022 Okay, vesmíre, dík, chápu. Nebo nechápu. Nebo nevím. Ale je značně vtipný, kdo zase prošel dveřmi kavárny. Je tedy asi jedno, jestli se jedná o toxickou neznámou ženu, anebo o toxického známého muže, který si hraje na něco, co není, ani jeden typ člověka, ve svém životě nechci. Ano, naučili mě. Ale víckrát se s nimi setkat nepotřebuji. Ale víš co, asi je to normální, potkávat se s těmito lidmi. Tak to někdy holt bývá. A asi to je normální, je jen na nás, jakou odezvu zvolíme. Ignoraci. Nasranost. Klid. Vděčnost. Neutralitu. Je to proces. Chce to čas. Jako všechno. A jako všichni. Všichni potřebují čas. Na…
~ píšu ~
