-
Sprostě a syrově
“Je mi nějak nedobře. Snažím se napojit na sebe, na střed a jít do pocitu. Ne, že by mi to vůbec nešlo. Ale nejde mi to – moc. Zahlcení? Potřebuju se sbalit do porodnice. Už pár týdnů. Někde říkají, že se máš raději sbalit už 6 týdnů před plánovaným termínem. Mám termín 10. 2. a furt nic. Něco mám už nachystaný, ale jsem úplně v hajzlu z toho, co vše budu potřebovat. Kurva, jak to mám vědět? Rodím poprvé, a i kdyby podruhý, tak stejně to nebudu vědět, protože každý porod i to vše potom je prostě jiný. Posraný seznamy na internetu mi moc nepomáhají, protože v některých věcech se…
-
Syntéza protikladů
Ta prozretelnost nahore mi naordinovala tu nejnarocnejsi kombinaci, jakou bych si ani nevysnila. Malem na den presne mi zacala ta nejvetsi skola duchovna ~ zz ~ a jako ten nejparadoxnejsi protiklad skola hmoty, tvorby zivota. A nyni, tyhle dve duality extremu se konecne propojuji primo v mem stredu a ja poprve opravdu citim, ze jsem ve svem tele ~ obrovskou vetsinu casu. Netaha me to nahoru, jemnohmotno vnimam mnohem mene nalehave, a i kdyz jsem tak moc usazena v sobe same, neni to vubec hutne. Prave naopak. Astral je super, mnohem zajimavejsi nez to, co se deje tady na zemi. ~ Stejne je to vse jen a jen nasi PROJEKCI…
-
Jak voní duše
Když jsi přišla do bříška, cítila jsem vůni květin. Louku plnou lučních přirodnin. Moje emoce byly všelijaké. Mnoho měsíců, co jsem tě v sobě nosila. Měla jsem obrovský strach, že ztratím samu sebe. Ale to si možná řekneme, až budeš starší. Víš, hodně jsem si řešila, že to vše na tebe přenáším – když ve mně přece bydlíš… Ale od prvopočátku, když ses rozhodla za námi přijít, sis jela vše po svém. Tak nějak sama za sebe. I když jsem na tom byla psychicky hodně špatně, vytvořila sis svůj vlastní svět. Svou ochrannou bublinu, které se okolí netýká, nenechá se jím ovlivnit a užívá si samy sebe a bezpečí v…
-
O těhotenství znovu
V prosinci 2020 mi prislo, ze za rok a pul mam otehotnet. Nejak jsem to neresila a pri nejmensim jsem to ani resit nechtela. Tenkrat jsem totiz ani nevedela, jestli deti vubec nekdy chci. Casto za mnou chodila dusicka a postupne jsem ji citila vic a vic. Od unora 2022 byla skoro porad okolo me. Poletovala. Vzdycky jsem si delala srandu, ze staci rict a je ready to go haha. Celou dobu mi prislo, ze je to chlapecek. Kdyz jsme si pak v pulce kvetna s Kubou rekli, ze to prestanem resit a nejak to proste bude, racionalne jsem se ubezpecovala, ze to klapne az za rok, za dva. Intuitivne…
-
Za života, za smrti
Slyším o procesu čištění. A sedí to. Konec tohoto roku je mazec. Je takový, jaký má být. Náročný. Extrémně. Pro většinu, co znám. Dějí se šílený věci. Hodně smutný věci. V neděli v deset ráno mi umřela babička. Trápila se. Mnohem dýl než byla nemocná. Dávno předtím. A teď se konečně vrátila domů. V sobotu ve tři odpoledne, když jsem byla na víkend v ~ zz ~, jsem ji cítila. Propojil se mi vesmír i země, bylo to moc hezký. A pak, pak jsem zavnímala přítomnost pro mě nové dušičky. Byla to babička. Přišlo mi, že je na pomezí, že tady fyzicky ještě částečně je, ale její duše se rozhoduje,…
-
Těhotenství
Kazda jsme expertem na sve vlastni tehotenstvi. Prvni trimestr se nesl ve znameni mirne az dost velke fyzicke nevolnosti. Probehlo par psychickych breakdownu ~ ze to prece nemuzu zvladnout, ze vubec nejsem matersky typ ~ ale vetsinu casu jsem de facto chtela jen spat. A tak jsem spala. Vedome vypinala hlavu, abych ji asi pozdeji mohla o to vic nastartovat, haha. Druhy trimestr mi zacalo byt fyzicky dobre. Znovu jsem zacala vest lekce jogy, chodit po horach, trosku cestovat a hazet sve telo do vetsi pohody. O to vic mi ale zacala haprovat psychika. Jak se telo zklidnilo a nic moc ho nebolelo, hlava dostala vetsi prostor. Mela jsem vztek…
-
OD-souzení
Když strachy konečně vyslovíš nahlas a ideálně ještě před někým, u koho víš, že tě bude soudit – možná tě i odsoudí (což je mj. taky jeden z tvých obrovských základních strachů) – je to vlastně nádherný očistný proces. Nevím, jestli jsem to někdy tak naplno udělala – asi ne – každopádně jsem to vůbec nečekala. Že mi to kupodivu pomůže. Možná totiž zjistíš, že to v realitě není až tak černý? A uvědomíš si, že to nakonec zvládneš? Sice jinak, po svém, ale tak, jak nejlíp v daný moment dovedeš. … Každý máme nějaké. Myšlenky, za který se stydíme i sami před sebou. Rozdíl je, když máme koule na…
-
Dušička
15. 5. 2022 Tezko bych vzpominala na obdobi, kdy jsem byla stastnejsi a spokojenejsi. Jsem na sebe mega hrda a uzivam si kazdou sekundu tohohle cistyho zivota v radosti. Mam to totiz sakra vydreny. Bavi me zivot. Bavi me lidi. Bavi me to, co delam. ‘Chces zmenu, tak nou bud.’ … DNES 1. 9. 2022 Tohle je hezký. Hodně hezký. Tento text jsem zrovna objevila v poznámkách v mobilu. Napsala jsem jej 15. května, v den, kdy si dušička řekla, že je už od února ready a patnáctý květen je naprosto ideálním dnem začít se zhmotňovat. V bříšku.
-
Když se červen láme s červencem
11. 6. 2022, 16:30 Když synonymem pro těhotenství je křehkost Chtěla bych se ze všeho vypsat. Ale vlastně nevím jak. Vlastně nevím, co se ve mně děje. Kupa protichůdných pocitů, které se přihlásí o pozornost – kdy já jim tu pozornost bohužel dám, protože mi přijde, že nyní nemám žádnou sílu -, a jak mám s nimi naložit? Přijmout je? Zase? Aha. Chci, nechci. Strach. Obrovský. Že se všechno změní – protože se všechno změní. Že na to vše budu sama. To je můj největší strach. Že to budu MUSET zvládnout. Přes to vlak nejede. Když se na to takto kouknu jinou optikou, doposud jsem vlastně nic zvládnout nemusela, jen…
~ píšu ~
