22. 10. 2020
Je podzim a jsou přemnožená slunéčka. V bytě jich máme desítky. Hlavně kolem oken z jižní strany. Tam, kde svítí sluníčko se slunéčka slézají nejvíce.
Vždycky, když je vezmu mezi prsty, abych je vyhodila ven, počůrají mě. Já pak smrdím a googlím si, jak moc blbý je, že mě jich počůralo 20 za sebou.
Ve ctyri rano. Byla jsi na svete 2.5 dne. Koukalas na me. Velkyma temnyma ocima.…
Asi mám čumět do blba. Přišla jsem tady psát a zas mi to nejde. Neumím…
Tohle cely leto je protkano jakousi neuchopitelnou tezkosti. Prijde mi, ze snad vsichni zazivaji hodne…
Zitra je prvni den asi po dvou tydnech, kdy nejsem s nikym na nicem domluvena.…