22. 10. 2020
Klepal na mě pán. Hrozně mi bušilo srdce. Koukala jsem kukátkem a bála se, že když otevřu dveře, vytáhne zbraň a vezme si mě jako rukojmí.
Byl to soused.
Ta ŠKODA Yetti, to je vaše?
Achjo, beztak zas parkuju jak idiot. Ano, ano, ta je moje.
No, tak máte píchlý levý pneumatiky. Obě. Parkuju vedle vás.
Cože, jakže? Obě?
Cože, jakže?
To mi je někdo propíchnul?
Nechápu.
Aha… Hm… Děkuju moc. Já to hned půjdu zkontrolovat.
Ve ctyri rano. Byla jsi na svete 2.5 dne. Koukalas na me. Velkyma temnyma ocima.…
Asi mám čumět do blba. Přišla jsem tady psát a zas mi to nejde. Neumím…
Tohle cely leto je protkano jakousi neuchopitelnou tezkosti. Prijde mi, ze snad vsichni zazivaji hodne…
Zitra je prvni den asi po dvou tydnech, kdy nejsem s nikym na nicem domluvena.…