Drobeček

Konec sestinedeli je za rohem a s malou jsme se mnohem vice szily. Je pry furt strasne malinka, ale v mych ocich vyrostla tak rychle jak nikdy nikdo.

Miluju ji tak moc prirozene a bez turbulenci, ze to nechapu. Hormony slapou nadherne.

Ma nejsametovejsi hlavicku a ty nejdelsi prstiky. Na rukou i na nohou.

Voni jako vanocni cukrovi. Vanilkove rohlicky s lineckym .

Denodenne se pozastavuju, jak jsme mohli stvorit neco tak bezelstne nadhernyho.

Ma nekolikahodinova bdela okna ~ kazdy den 

Zatim razi heslo *kontaktni spanek nebo zadny spanek*.  S jednou rukou zvladam uz vsechno.

Kazdopadne satek konecne neni nejvetsi nepritel a dokonce v nem vydrzela i venku! Hopsani opravdu pomaha.

Uz nejakou dobu se vedome smeje a je to nadherny. Nejvic kolem ctvrte rano .

O vikendu jsme byli poprve na chate, a i kdyz ty cesty autem budem muset jeste vychytat, tak to bylo moc hezky. Na tisickrat lepsi nez v byte. Coz je asi jasny no.

…

Magnesium ve spravny forme a mlady jecmen me zachranuji od unavy a prochazky zase od psychickyho propadu.

Tesim se, az se budu ve svem tele citit pevne a az moje panevni dno bude na 1*. Zatim se to nedeje .

Mam naprosto porad neskutecny hlad a kdyz nejim vyzivne, doziram se sladkym achjo.

Vyvar je kamos a navareny jidlo taky. Dekujem moc moc.

…

Ja jen, ze sestinedeli nemusi byt peklem, ale taky muze byt krasny. Jasne, ze krize prijdou – nebo aspon u nas byly – ale kdyz si tohle obdobi udelate hlavne podle sebe, vrati se to a budete mit, na cem jako rodina stavet. 

Zpetne treba vim, ze bych uz urcite nechtela tak brzo tolik (nosicich) navstev ~ i kdyz to bylo objektivne v klidu. Pro me to bylo (a stale je) hodne krehky obdobi, kdy jina energie nevedomky narusuje celou tu szivaci posvatnost.

Vnimam, ze aspon ze zacatku je dulezite uzit si vsechna ta poprve ~ poprve ~ jako rodina.

Ono 9 mesicu nosite toho drobecka v sobe, tak je prirozeny, ze ho hned nechcete davat vsanc svetu. Vse ma svuj cas.