Pulnocni zmatenosti

Na mobilu a bez diakritiky.

Nemate zac. Jsem ostuda cestiny.

~

Uz tyden mame jednu jedinou nabijecku. Tu tvou. To protoze ja ztracim veci vic nez obvykle a uz vubec nejsem tak uzemnena, jak jsem byvala. Sice mam na nartech naporad ty kouzelny jeraby, ale stejne jsem rozlitana cacora s flekem na brade, ktery mam od sve pani doktorky z ortodoncie a jejim pograpefruitovanym, pokyselinkovanym hrbetu ruky. Divny to dny.

V kartach mi 3x po sobe vychazi karta Potlaceni a ja tak moc vim, co mi chce rict, moc si to uvedomuju, ale ted s tim nedokazu jeste nic delat.

Potrebuju jogu. Nejlip jogu s Karolinou, a nebo s milou Lydii. Pekne prosim. A do toho je pry dneska uplnek. Je nejak casto. Dneska je ale udajne silnejsi nez jindy. Achjo.

Vecer jsem objevila vilu. Textuje pisne a zpiva v kapele Vesna. Je fakt krasna. Jina. A takovy ja rada. Ve stories mimo jine sdilela Taro od Alt J a Top of the World od Kimbry. Taro miluju, je to srdce. Top of the world je skvely. Mame stejny hudebni vkus. A takovy ja rada.

Rano na me kricela urednice na Zivnostenskem urade. Ona mi teda povidala, ze vubec nekrici, ale ja ji rekla, ze si ji teda priste nahraju a ona teprve uvidi, jak moc krici. Napsala jsem o ni Kubovi, protoze me fakt nastvala. (Jeste takhle po ranu!). Ze ji odstrelim na Mars. Na Mars jsem ji neodstrelila. Ale rano mi teda pokazila pekne.

Stejne je to o nas. O tom, jak zareagujeme, o tom, jestli nas nejaka protivka rozhodi nebo ne. O tom, jestli se pod rousku jemne pousmejeme nebo nakrabatime celo – to teda nad rouskou – a odpovime taky krikem. Krik si nevybirejte. Nekdy se vam sice ulevi, ale vetsinou jim nic nevyresite. A to rikam ja. Nervak obecny, co si semtam krikne fakt moc rad.

Jo a ta vila z Vesny ma v oblibe i Florence. Tomu ja se nedivim. To da preci rozum.