Jóga

4. 6. 2021

Mam za sebou posledni z povinnych hospitacnich lekci, poprve jsem si dala aero jogu a malem jsem odpadla, jak to bylo bozi. Je to svobodny a kreativni, muzes si delat, co chces, ale taky musis byt doopravdy moc vedoma. Citis jako bys fakt litala, ale zaroven te objimal ten nejbezpecnejsi kokon na planete.

Taky jsem dnes odevzdala druhou a posledni essay, znovu se trochu ucila na prvni zkousku z anatomie, kterou mam uz tuto sobotu (zni to jakoze pak budu mega nabusena, ale spis se mi libi, ze to tak zni :D). Vcera jsem po nekolika letech sla na lekci k lektorce, diky ktere jsem si jogu zamilovala a ona mi *tyvole* nabidla, jestli u nich pak nechci ucit?! Paneboze, jsem toho tak plna, tak neskutecne nadsena, chci kricet stestim. Navic jsem si vcera, hodinu pred vyprsenim jedne akce, zakoupila online kurz, nad kterym rozmyslim uz tydny a mega krasne mi do me jogove cesty zapadne.

Ale wow, bude to obri vyzva. Je to uplne neco jineho, nez co jsem si kdy myslela, ze bych mohla, byt jen castecne, delat.

Zacala jsem pracovat v marketingu (kor na volne noze) nejen proto, ze me kreativa bavi, ale z velke casti i proto, ze tam moc nemusim jednat s lidmi, schovam se za pocitac a vytvarim si svoje nehmatatelne reklamy, koncepce a dalsi blbinky, ale tady to bude tak moc jiny. Hodne casto se radeji vyjadruji psanou formou nezli slovy. V hlave mivam nadbytek myslenek a uvest je do srozumitelnych vet je vetsinou extra narocny. Jsem nervozni stresator a uplne silene se toho bojim.

Tak ci tak, uvnitr vim, ze az tyhle pocatecni nemilosti prekonam, tak to bude velky. Zavede me to do takovych dalav, ale zaroven i do neskutecnych hloubek – a budu to tak neskutecne milovat – ze vse do sebe zapadne jeste o to vic a ja se propojim tak, jak mam. Achjooo ???.

Dekuju, dekuju, dekuju.

…

22.5 2021

Jedenact dni si poletujes v nejakem meziprostoru a pak se dostanes zase zpatky k sobe ?

…

8.5. 2021, 23:30 

Zivot. 

Radost. 

V kazde bunce tela.

Jistota, ze jsi na spravnem miste, ze jdes spravnym smerem.

Vdecnost. Tak obrovska, az se trochu zalykas. Ale ne tak, jak to byvalo v minulosti. Nespousti ti to ataku, nechce se ti zvracet, hyperventilace neprichazi. 

Ses tak.. kurva tak stastna. 

Chce se ti radosti brecet. Rozleva se ti to po celem tele. 

A znovu. Ta vdecnost. Nechapes, jak se to stalo. Ze ses konecne dostala na tu svou cestu. Pres vsechny ty odbocky, vracecky, stopky, vymoly. Konecne citis, ze ses spravne. Nasledujes svuj dech. Srdce ti po tolika letech bije, tak, jak ma. Citis to uvnitr, H-L-U-B-O-K-O.

A sakra, preju vsem lidem, aby si tohle taky zazili. Aby se vysrali na stupidni rady ostatnich a na to jejich ‘budes to muset vydrzet‘. Praci, spolubydleni, skolu, co te tak moc nebavi, cokoli. Jakoze – proc to budu muset vydrzet? Co je to za picovinu? Proc nemam chtit pro sebe chtit to nejlepsi? Jak muzes vedet, jak se zrovna v teto situaci citim? #stopnevyzadanymradam

Neni prece dusevni pohoda, jit si za stestim, to nejdulezitejsi? Jasne, clovek by si mel zazit a vyzkouset vice polarit. Nejen to pozitivum. Ale urcite dlouhodobe a dobrovolne nesetrvavat v necem, v cem mu neni dobre. Tohle delaj jen sadisti a ti, co sami sebe pasovali (nebo se nechali pasovat) do role obeti a nechtej prijmout zodpovednost za svuj zivot.

Preju vsem, aby se dokazali nacitit na svuj stred, na to svoje DOMA. Ze zacatku jim to mozna vubec nepujde, budou se ztracet v myslenkach, budou si litat, budou zmateni, co ze to vlastne chteji, cim ze to vlastne jsou. Ale pak, po nejake dobe, az budou pripraveni, se jim vsechno zjevi. Protoze vsechny odpovedi mame uvnitr sebe.

#slunickoveditesro

…

7. 5. 2021

V posledni dobe je to masakr. Je potreba udelat tunu veci, splnit plno deadlinu. Rozbehnout kampan, naplanovat obsah do konce roku, doresit spoluprace, vytvorit reporty, vymyslet strategii na…. 
Pak prijde patek rano, sedis si na podlozce a na vsecko zapomenes ?. Od rana do vecera delas jogu ??‍♀️. Nejsou to jen asany; je to filosofie, meditace, pranayama, pribehy, fyzioterapie, anatomie, psychologie, (pozdeji i) vyziva. Jogu rozebiras dopodrobna. Jdes hluboko, dal za perfekcionismus, dal za svoje ego. Dychas. Nacitujes se na sebe. Na svoje telo, v cem ti je dobre, a v cem naopak ne. Testujes a nastavujes si svoje hranice, jak fyzicke, tak predevsim ty mentalni. Sdilis. Povidas si. Naslouchas. Snazis se byt vedomy. Sekundu za sekundou. V meditaci. Neni nic jineho nez tady a ted. Zas a znovu se dostavas do sveho tela. Ziskavas nova propojeni, sve nove jmeno. Puzzliky zapadaji jak nikdy predtim a ty vis, ze neni nic smysluplnejsiho nez to, ze jsi tady. Dik vesmiru, intuici a Alici Mičunek za jedno z nejlepsich rozhodnuti meho zivota ???. Ne-li nejlepsi*.

(A ted ‘jen’ prevest jogu do kazdodennosti ?).