Cestování

Prokletí knedlíčků dim sum a nečekané krásy North Vancouveru

První a asi ta nejlepší zpráva je, že máme auto! Není teda nic moc a dle mého se rozpadne po 500ti kilometrech, ale to budeme řešit až po těch pětseti, že ano.

Druhá je ta, že se těším, až odjedem do přírody!

Ale pěkně popořadě (ehm, píše se to dohromady nebo ne..?).

Cupitání po Vancouveru

Město Vancouver má necelých 700.000 obyvatel, což je míň než v Praze! Oproti Praze je ale ve Vancouveru vše hrozně daleko, docházkové vzdálenosti jsou nemožnost a metro bohužel nejezdí všude. Tak či tak se vyplatí koupě celodenního daypassu za 11 CAD (190 – 200 Kč) a projet si co nejvíc, klasicky funguje i na autobusy, lodičky atp.

~~~

Já ani Kuba nejsme zrovna city lovers a většinou se nám za městské atrakce (muzea, zahrady,…) nechce platit, takže žádné super tipy tady nečekejte 😀 Na suspension bridges (Lynn a Capilano) a ani na horu s medvědy, Grouse Mountain, jsme -zatím?- nešli, takže nemohu posoudit. Jinak se mi ale nejvíc líbila už minule zmiňovaná Wreck Beach.

~~~

Přes promenádu od Waterfront okolo oceánu jsme se dostali až k vyhlášenému Stanley Parku s indiánskými totemy, kde se za nesmyslných 40 CAD můžete podívat i do Akvária. V parku jezdí miliarda cyklistů a za hezkého počasí tam potkáte triliardu lidí. Pro citlivé a vnímavé jedince tohle teda moc nedoporučuju 😀 A pro ty, co jsou s tímhle v pohodě, doporučuji půjčení kola, určitě to stojí za to.

Queen Elizabeth Park, co je od Downtownu trochu dál, byl už dost fajn. Je sice trochu načančaný, ale na procházku a Jakubovo tajné cígo v trávě (v parku se nesmí kouřit) naprosto dostačující.

Nejkrásnějším překvapením byl pro mě North Vancouver! V centru Vanu je hrozně těsno, na každém rohu smrdí chcanky a potkáte tam fakt hodně divnolidí a bezdomovců (to je pouze mé pozorování, někdo jiný by to třeba tak nevnímal). Když tomu chcete rychle uprchnout, není nic lepšího než si vzít seabus, na 10 minut si jen tak plout oceánem a ejhle, vystupujete v jiné krajině!

Dobře, až tak jiné a skvělé to není, ale přesto mě tato severní část nadchla 🙂

I když je relativně průmyslová a s velkým přístavem k tomu, je krásně vzdušná. Konečně cítíte oceán, ale zároveň se přibližujete horám, ulice jsou širší a lidí je mnohem mnohem méně.

Když jsme tam byli my, zrovna otevřeli velké half open-air centrum s volně přístupným vodním parkem pro děti, které se v zimě změní v kluziště (to centrum, ne ty děti). Okolo je plno kavárniček a hospůdek s předraženým pivem a vše je velké kouzlo. Do toho máte naprosto dokonalý výhled na skyscraper panorama Vancouveru a bez omezení si můžete lítat po dlouhatánském molu sem a tam <3

Až nás omrzelo koukat do nebesky modré modři 😀 otočili jsme to do Chinatownu. V plánu bylo sníst několik desítek vyhášlených čínských knedlíčků dim sum.

No… takže… co říct k čínské čtvrti 😀

Snad v každém neevropském velkém městě najdete čínskou čtvrť. Existuje i nepsané cestovatelské pravidlo, tedy že ubytování v čínské čtvrti bývá vždy nejlevnější. Toto pravidlo mi vyšlo jak v Kuala Lumpur, tak i v Bangkoku a zřejmě i tady by tomu nebylo jinak.

Chinatown ve Vancouveru je jedním slovem DIVNÁ. My tam zavítali v neděli kolem sedmé večer a já tiše doufala, ať si ji stihneme projít do setmění 😀 V Lonely Planet, která byla pravděpodobně z roku jedna-dva, jsem se dočetla, že o víkendu bývá slavný street market. Samosebou jsme se vydali na něj, jen se nám jej bohužel nepodařilo najít. Respektive, on tam vůbec nebyl. Knedlíčky jsme si teda nekoupili – ano, okolní podniky jsme opomíjeli, my je chtěli pouze ze street stánku 😀

Lidé v Chinatown byli rozděleni na dvě velmi odlišné skupiny.

Střední třída/ bohatší Vancouverčané (slovo z pekla) vysedávající v posh kavarnách a barech vs. smradlaví feťáci s lezoucí pokladničkou, nechutné šlapky a relativně normální bezdomovci, co si jen tak pro sebe vyřvávají a jejich *fuck* otřásá celou ulicí.

My nezapadali ani do jedné skupiny, a tak jsme se raději po nedlouhé době odebrali domů.

Bez knedlíčků, ale živí a zdraví!

A co to auto?

Jo, tak o tom až příště. Tady je půlnoc, důchodci a Kristýna by už dávno měli spát.

A co dál?

Teď budeme pár týdnů/ měsíců bydlet v autě a hodně low costově cestovat.

~~~

Což bude asi taky celkem prdel, protože, i když se s Jakubem milujem až na půdu a poté, co spolu procestujem nejmíň půlku světa, tak budeme mít kupu dětí, domeček se zahradou a výhledem na hory a skály, tak to není vždy takhle sluníčkové a některé situace na tak malém prostoru mohou být poněkud vypjaté 😀

~~~

No a nejpozději na podzim si NĚKDE plánujeme sehnat práci. Je ale dost možné, že to bude úplně jinak a práci si najdeme už mnohem dříve.

P. S. Nevím, jak do článku uploadovat fotky na rozklik (jakože, aby se zvětšily) a hrozně mě to štve. Tímto se omlouvám za způsobené problémy a zoomovaní ve velkém.

P. P. S. Jsem si naprosto vědoma, že tento font není přizpůsobený na české písmo, ale když já opět a zase nevím, jak a kde ho změnit 😀

Jeden komentář

Zanechat Odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.