Ocenit sám sebe

Stává se vám někdy, že najdete pár let starou fotku a najednou si říkáte, jak moc vám to tehdy slušelo? Přitom v tu danou dobu jste akorát viděli, že tady máte pupínek a tady jedno oko o tolik menší než to druhé (story of my life), do toho divné vlasy a panebože, proč tam stojím jako šulina?

Tak přesně toto se mi děje i s mými texty. Dnes jsem si tady pročítala své pár let staré články (oh, jak honosné slovo) a dojímala se, jak skvěle se čtou, a jak dobře to ta autorka (já) vystihla 😀 – egotrip –

Je to vlastně dost bizarní.

Jako by se člověk v tu chvíli nedokázal dostatečně ocenit a potřeboval sám sebe – svoji tvorbu – vidět s odstupem času. Možná je to i proto, že to, co tehdy zaznělo, to jací jsme tehdy byli, už dávno nejsme, neztotožňujeme se s tím. Mylně nám pak přijde, že se jedná o někoho úplně jiného. A ono ocenit toho druhého je pro většinu z nás vždy jednodušší než sám sebe.

Vnitřní kritik.