Vesmírné synchronicity
Behem roku 2021 se mi nekolikrat zjevila vize, jak sedim v lotosovem sedu, drzim nekoho za ruce a divam se mu do oci. Prislo mi, ze v te vizi toho druheho ~ lecim ~. Ale de facto jsem tomu vubec nerozumela.
…
‘Ja ti neco poradim.. Tomu vnitrku rikej vzdycky ano.‘
Dneska je to presne rok, co jsem poznala cloveka, na ktereho jsou vsechna slova kratka.
A presne 5 mesicu, kdy jsem se s nim propojila znovu.
…
Poznala jsem ho na meditacnim vikendu, kdyz jsme sedeli naproti sobe v lotosovem sedu, drzeli se za ruce a divali se do oci (jako soucast jednoho cviceni).
A tenkrat ~ behem par sekund ~ vylecil on me.
To se stalo ten den jeste jednou. A mnohem vyznamneji.
Dovedl me do stredu, do toho nejvic pokojneho vnitrniho klidu.
Ve chvili, kdy jsem na tom byla nejhur.
…
Na konci roku 2021 jsem si jako dva z mych cilu na rok 2022, napsala:
- ‘znovu se s nim setkat‘
- ‘(spolu)pracovat se svym duchovnim ucitelem‘
Krome krestniho jmena jsem o nem nevedela nic.
Jasne, ze racionalni clovek by jednoduse napsal zene, ktera ten vikend poradala a poprosil ji o kontakt.
Ja si ale pro sebe vytvorila ukol. Ukol, ktery kdyz nesplnim, nebudu hodna se s nim znovu setkat.
…
Az do dubna se mi zjevoval ve vizich, v meditacich, pri terapiich. Chodily mi ruzne indicie, ktere se velmi casto pojily s obrovskym stromem.
Mym zamerem bylo stahnout si jeho jmeno ci nazev jeho projektu. Proste cokoli, co by me k nemu dovedlo.
Porad se mi ukazovalo ‘oko‘ ~ jak obrazec, tak i slovo samotne ~ a prijmeni zacinajici na ‘L’.
Pote jsem vzdy zbesile googlila prijmeni, ktera jsem si stahla a zkousela ho najit.
Nikdy se mi to ale nepodarilo. Pripadala jsem si totalne neschopna.
…
Az par dni po jednom tydennim pobytu, kde se mi opet zjevil pri meditaci u obrovskeho stromu a celou dobu opakoval: ‘Najdi me, pomuzu ti,’ jsem se proste nas*ala, spolkla sve spiritualni ego a napsala zene, ktera vikend organizovala.
Jenze ona neodepsala. Tedy ne hned.
Coz jsem si teatralne prebrala jako jednoznacnou odpoved vesmiru: ‘Nemas na to, vy*er se na to.‘
…
Nasledujici rano jsem se trochu oklepala a sla na Facebook. Napadlo me, ze si tu zenu vyhledam a treba bude mit otevrene pratele a treba mezi nimi bude i on (doposud me nenapadlo, ze by mohl mit FB).
Ta zena mela tenkrat kolem 1000 pratel a mnoho sledujicich. Kdyz jsem k ni ale prisla na profil a koukla na ‘boxik’ 9 pratel – byl rovnou mezi nimi. Nemel tam svou fotku, pouze jmeno a prijmeni zacinajici na ‘L’.
Puzzliky zapadly.
Prijmeni, obrovsky strom na webovkach a nazev projektu spojujici se s tim, co mi chodilo uz mesice predtim.
Nechapala jsem nic. Byla jsem nadsena a zaroven silene nervozni. Moc jsem mu chtela zavolat, ale nevedela jsem, co mu reknu, a dokonce ani to, co po nem chci.
…
Tak jsem se znovu napojila nahoru a podruhe zazila astralni cestovani.
(To, co se delo dal, bylo tak moc mimo nasi realitu – mimo to, jak ji vetsina chape a veri v ni – ze tohle sdilet hloubs nechci.)
Pak jsem se vratila zpatky.
…
Byly tri odpoledne a ja mu konecne zavolala.
já: ‘Nevim, proc ti vlastne volam.‘
on: ‘Ja to vim.
~ Oteviram novy studijni rocnik. Mela bys u me studovat.‘
já: ‘Tak jo.‘
Mesic na to jsem u nej zacala studovat.
…
pozn. *Jeho prijmeni v realu nezacina na pismeno L.*
